Sebevražda?!

Statistiky

Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že pořadí je dle četnosti hlavních
způsobů provedení sebevražd dlouhodobě stabilní. Jednoznačně nejrozšířenějším způsobem je
trvale oběšení (uškrcení, zadušení). Za hodnocených pět let (2006 -2010) připadalo na tento
způsob téměř dvě třetiny případů. Proti předchozímu období došlo k nárůstu podílu. Ani u
dalších nejfrekventovanějších způsobů (zastřelením, otravou, skokem s výše, ostrým
předmětem) nedošlo ke změně pořadí, hodnoty podílů však, kromě sebevražd ostrým
předmětem, poklesly. I když v některých letech nebyly sebevraždy zastřelením druhé
nejčetnější (v roce 2009 třetí, v roce 2008 čtvrté), přesto v úhrnu za delší časový úsek to
druhý nejčastější způsob je a tato situace trvá již cca 10 let (před tím bývaly na druhém pořadí
otravy). Nynější zvýšené podíly sebevražd zastřelením však nejsou historicky největší; v
celém předválečném období a v poválečné části 40. let byly hodnoty větší – ve třech letech
první republiky byly dokonce nad 20 %. U třetí nejpočetněji zastoupené skupiny příčin
sebevražd – otrav, připadalo za roky 2006-2010 na sebevraždy léky a léčivy téměř 70 % z
celkového počtu případů a 22 % na otravy parami a plyny. Oproti předešlému pětiletí došlo k
přesunu zastoupení z otrav parami a plyny na otravy léky. Poslední ze způsobů event. skupin
způsobů provedení sebevraždy, kterých je za rok zpravidla více jak 100 případů, je skok s
výše. Proti předešlému pětiletému období se počet i podíl snížil, což znamenaná změnu trendu
ve srovnání s dlouhým předchozím obdobím. Zhruba stejný zůstal oproti předchozím pěti
rokům počet i podíl sebevražd ostrým předmětem, ubylo sebevražd skokem nebo lehnutím si
před pohybující se předmět (zřejmě nejčastěji před vlak - klasifikace ale neumožňuje třídit
podle druhu pohybujícího se předmětu). (viz příloha 3).
Mezi muži a ženami jsou ve způsobu provedení sebevraždy výrazné rozdíly. U obou pohlaví
je sice na prvním místě oběšení, ale zatímco u mužů tvoří přes dvě třetiny všech sebevražd, u
žen znatelně méně než polovinu. Rozdílný byl i vývoj proti předchozímu srovnávanému
období, u mužů nárůst, u žen pokles. Na dalších pořadích zůstává podle četnosti u mužů
zastřelení, otrava a skok s výše, u žen je to otrava, skok s výše (oba způsoby s výrazně větším
podílem než u mužů) a pak již s podstatně menším podílem než u předešlých způsobů,
sebevražda ostrým předmětem (v letech 2001-2005 to bylo utopení). (viz příloha 2).

Sebevraždy podle pohlaví a věku

Tendenci ukončit svůj život sami měli vždy výrazně vyšší muži než ženy. Počet sebevražd
mužů byl po celou 2. polovinu 20. století minimálně dvojnásobný ve srovnání s počtem
sebevražd žen. Od devadesátých let se převaha mužů dále postupně zvyšuje. V letech 2009-2013
na jednu sebevraždu ženy připadlo pět sebevražd mužů, když sebevraždou zemřelo
celkem 7 775 osob, z toho 6 473 mužů a 1 302 žen.

Počet sebevražd na sto tisíc obyvatel daného věku se postupně s věkem zvyšuje až k maximu
ve věku 50-59 let u mužů a 45-54 let u žen. V pozdějším věku jich opět relativně ubývá.

Pozn.: Standardizované míry úmrtnosti podle nového standardu evropské populace z roku 2013.